Z pomoci druhým vzniká příjemný pocit v nás

Je dobré občas se zamyslet nad tím proč lidé pomáhají druhým, když z toho sami nemají skoro žádný zisk. Potřebná osoba nemůže dát pomocné osobě adekvátní odměnu za vykonanou práci. Tak proč, někteří lidé i přesto pomáhají druhým, kteří to potřebují? Proč mají tu snahu dělat lepší život pro potřebné? Jakou odměnu nebo zisk z toho mají? A je to jen o mravní lidské části nebo to ovlivní celého jedince?

Podle mého názoru není jednání, které by neovlivnilo celou lidskou bytost a její existenci. Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je pomoci jiné osobě, která moji pomoc z nějakého důvodu potřebuje. Pomoc jiným osobám není vždy za hmotnou odměnu, které se jedinec může dotknout.

Není to, že například dostane peníze nebo věci s velkou hodnotou. V případě pomoci potřebným lidem, by se člověk měl zaměřit na vlastní uspokojení své duše.

Přece, když já pomohu “zdarma” osobě, která není schopná z nějakého důvodu tu situaci nebo věc zvládnout sama.

Tak mě jakožto jedince to může jen obohati ne naopak. Protože to ovlivní můj postoj do budoucna a navíc mi to dá pocit, že jsem vykonala správnou věc z nesobeckého důvodu.

Zažila jsem několik případů, kdy cizí osoba potřebovala pomoci. Ale málokdy jsem viděla, že ji pomoc byla dána.

Lidé nejsou v současném světě moc ochotni pomoci bez příslušné odměny. Proč to tak, ale je? Proč se více lidí zajímá pouze v dnešním světě o vlastní zisk v hmotné podobě?

Podle mého názoru si moc lidí neuvědomuje, že když pomůžou člověku v nouzi či jen starší osobě s nákupem, tak jim to obohatí jejich duši a ovlivní to i všechny lidské složky lidské bytosti.