Strach-to co mají všichni na planetě stejné,však rozdílné

Každý z nás tento prožitek za svůj život zažil a ne jen jednou. Naše děsy, obavy a hrůzy, které nás straší každý den nebo noc, každou hodinu a každou vteřinu našich životů. Bojíme se, že děsy z nočních můr vyskočí, aby nás mohly vyděsit k smrti. Mají různý tvar, barvu, velikost či formu. Není to vždy stejný strach u všech lidí. Někdo se bojí tmy, jiný se bojí pavouků nebo mluvení na veřejnosti a další se bojí že zklame ty, co v něj jako jedince věří.
Podle mého názoru je to v pořádku se bát, mít strach. Být vyděšen, že se naplní nejhlubší noční můra, co
si já jakožto člověk umím představit. Vždyť bez strachu by nemohla být odvaha, stejně jako by bez dne nemohla být noc a bez dobra by nemohlo existovat zlo. Tam kde není strach a obavy, nemůže být ani statečnost a odvaha. Je to princip jing a jang, kdy nemůže být to dobré bez zla a naopak.
Takže ze závěru plyne, že ač mám strach udělat cokoliv, tak se tomu svému děsu nesmím poddat. Ale naopak se vzepřít a postavit se proti němu. Dokázat, že nejsem jen strašpytel, ale že jsem bojovník plný odvahy. Protože, i když se vzepřu své noční můře nejen se mi uleví, ale bude to mé osobní malé vítězství, které pro mou maličkost bude mít velký význam.
Proto si myslím, že strach v nás všech existuje, aby jsme si mohli dokázat, že vše a všechno se dá překonat, i když to tak nemusí na první pohled vypadat.