Přeješ druhým štěstí?

To je otázka. Dotaz je správný, ale odpověď dvou osob se může lišit. Jejich názory se ve většině případech velmi odlišovali. Jako den a noc, oheň a led.

Co je to štěstí? Je dost štěstí pro všechny lidi na světě? Nebo je nějak omezené?

Otázky, které nejsou nějak definovány. A to z důvodu, že si to každý člověk vyloží po svém. Co člověk to jiný pohled na svět, to jiný názor a jiná definice slova ŠTĚSTÍ.

Podle mě je ŠTĚSTÍ něco, co člověk jakožto osoba, která umí používat rozum nemůže vlastnit nebo si nashromáždit všechno pro sebe. Nemůže ho chytit, nemůže ho koupit. A už vůbec si ho udržet napořád.

ŠTĚSTÍ z mého úhlu pohledu nejde nikam zařadit a tudíž nejde ani definovat. Je to něco, co má každý člověk chvíli ale pak jakoby ho nikdy neměl. Je to jako jet na horské dráze. Jednou seš nahoře, ale potom musíš dolů. Aby si mohl znovu stoupat vzhůru.

Také si myslím, že ŠTĚSTÍ je věc nebo jev nestálý. A když ho člověk má i když jen chvíli tak by si ho měl vážit. Měl by ho užívat, protože nemůže vědět, kdy zmizí a na jak dlouho.

Takže závěrem mého dumání nad tím co je to ŠTĚSTÍ je takové, že je nepolapitelné, nestálé, ale stojí za to i když je jen chvilkové.

Nemůžou ho mít ve stejnou chvíli na daném místě všichni lidé. Ale i když se já neraduju a nemám zrovna trochu toho štěstíčka, tak nebudu nepřející vůči osobě, která ho momentálně prožívá.

Proto je důležité přát ostatním to co mít sami nemůžeme. I když to není vždy jednoduché a snadné. A i když žijeme spíše doby závisti, zmatku,chaosu a nepřátelství mezi jednotlivci, ale i různými skupinami.