Chyby, špatné rozhodnutí, minulost a já

Čím to je, že člověk člověku má tendenci připomínat, každé zakopnutí ve jeho minulosti? To je otázka, kterou si kladu, pokaždé, když někdo na mě vytasí ostrou čepel mých chyb. Je to minulost, čas, kdy se to stalo je pryč a já nejsem dokonalá a ve všem perfektní osoba, která nechybuje.

Říká se: „CHYBOVAT JE LIDSKÉ A ODPOUŠTĚT BOŽSKÉ“. Ano je na tom něco málo pravdy, tak proč to někteří lidé prožívají víc než já. Proč se mám trápit chybami, které se stali, když už to neovlivním? Jediné je se poučit do budoucna. Nikdo ještě nevymyslel, jak vrátit čas. Ale upřímně bez tolik chyb, kterých se lidské stvoření dopouští, by se nemuselo dostat tam, kde je.

Navíc bez lidských chyb by podle mého názoru byl život jeden velký stereotyp nudy. Chyby tvoří moji budoucnost a pomáhají mi se zlepšovat. Chyby jsou moje minulost, součást mé přítomnosti a tvoří moji budoucnost. Dělají ze mě unikátní osobnost, která se odlišuje od ostatních. A za to, kdo jsem já, ty nebo on jsou právě chyby. Ty nedokonalosti a špatná rozhodnutí, které každý z nás tolikrát udělá za život je nekonečno. Ale je dobré se z nich poučit, a ne dělat že se nestaly nebo si je zbytečně vyčítat ať už sobě nebo naším blízkým.